Blíže o svalech stehna a lýtka

Jako poslední si v našem seriálu o svalech představíme stehenní, lýtkové a holenní svaly. Pokud porozumíte anatomii těchto svalů (a vlastně i všech ostatních), jejich správné posilování pro vás poté bude podstatně jednodušší.

Svaly stehna

Svaly stehna se dělí do 3 skupin: přední, mediální (vnitřní strana stehen) a zadní. Přední stranu tvoří čtyřhlavý sval stehenní a krejčovský sval. Mediální skupinu potom adduktory stehna a zadní skupinu hamstringy.

Kvadriceps – čtyřhlavý sval stehenní (Musculus quadriceps femoris)

Objemný dvoukloubový sval, který se podílí především na pohybech v koleni a pomocně také na pohybech v kyčelním kloubu. Tento sval má 4 hlavy – 1 dlouhou a 3 krátké.

Funkce: Extenze (natažení) v kolenním kloubu, dlouhá hlava se podílí na flexi (ohybu) v kyčelním klobu

Začátek svalu: Dlouhá hlava – kost kyčelní, krátké hlavy – kost stehenní

Úpon svalu: Kost holenní

Krejčovský sval (Musculus sartorius)

Krejčovský sval je známý jako nejdelší sval v těle. Stejně jako dlouhá hlava kvadricepsu je dvoukloubový.

Funkce: Flexe (ohyb) v kyčelním a kolenním kloubu

Adduktory stehna

Začátek svalu: Kost kyčelní

Úpon svalu: Kost holenní

Adduktory stehna

Adduktory stehna jsou svaly na vnitřní straně stehen, jejichž funkcí je především přinožování (addukce) v kyčelním kloubu. Tyto svaly zpravidla začínají na kosti stydké a upínají se na kost stehenní.

Největším svalem z této skupiny je štíhlý sval stehenní, který se jako jediný z adduktorů stehna upíná na kost holenní a podílí se tak i na pohybech v kolenním kloubu.

Hamstringy

Do této svalové skupiny utvářející zadní část stehna řadíme 3 svaly: dvojhlavý sval stehenní, sval pološlašitý a sval poloblanitý. Jejich hlavní funkcí je flexe (ohyb) v koleni. Druhotnou funkcí je potom extenze v kyčelním kloubu (spolupráce s velkým svalem hýžďovým).

Začátky svalů: Kost sedací

Úpony svalů: Dvojhlavý sval stehenní – kost lýtková, sval pološlašitý a poloblanitý – kost holenní

Svaly lýtka

Lýtkové svaly (svaly zadní strany bérce) se velmi výrazně zapojují při chůzi a jsou proto neustále zatěžovány. Z tohoto důvodu dochází k jejich zkracování a je žádoucí je čas od času protahovat. Zároveň je však velmi obtížné dosáhnout u těchto svalů růstu. Je nutno také podotknout, že obzvláště u lýtkových svalů hrají velkou roli genetické předpoklady.

Trojhlavý sval lýtkový (Musculus triceps surae)

Trojhlavý sval lýtkový

Největší z lýtkových svalů tvořící povrchovou vrstvu svalů zadní strany bérce. Tvoří jej 3 hlavy (2 dlouhé a 1 krátká)

Funkce: Plantární flexe (postavení se na špičku), dlouhé hlavy se podílí i na flexi (ohybu) v koleni

Začátek svalu: dlouhé hlavy – kost stehenní (těsně nad kolenem), krátká hlava – kost lýtková

Úpon svalu: Přechází na Achillovu šlachu upínající se na patní kost

Dalšími ze skupiny svalů lýtka jsou dlouhý sval lýtkový a krátký sval lýtkový. Hlubokou vrstvu potom tvoří sval zákolenní, zadní sval holenní, dlouhý ohýbač prstů a dlouhý ohýbač palce. Tyto svaly slouží často jako pomocné při pohybech v kolenním a hlezenním kloubu.

Svaly holeně

Přední sval holenní

Svaly holeně (přední strany bérce) jsou antagonisty (protichůdnými svaly) lýtkových svalů a mají tendenci spíše ochabovat.

Přední sval holenní (Musculus tibialis anterior)

Funkce: Dorzální flexe (přitažení špičky nohy směrem vzhůru ke koleni)

Začátek svalu: Kost holenní (těsně pod kolenem)

Úpon svalu: Chodidlo (vnitřní kost klínová)

Do svalů holeně kromě předního svalu holenního řadíme ještě dlouhý natahovač prstů a dlouhý natahovač palce.

Veškeré anatomické články naleznete ZDE.