S každým z nás žije v jeho střevech nepředstavitelné množství bakterií, kvasinek, plísní, virů a parazitů.  Tito maličcí tvorové jsou s námi od pravěku a v souhrnu se nazývají střevní mikrobiom. Jde o mikroorganismy „hodné“ i „nepřátelské“, které nám mohou způsobit nejrůznější zdravotní problémy. Žijí spolu v jakémsi ozbrojeném příměří. Pokud jsou v rovnováze, tak našemu zdraví neškodí, naopak jsou pro něj doslova nezbytné.

Zdravé střevní prostředí je základem pro správné vstřebávání živin a dobře probíhající detoxikaci, je podmínkou dobré imunity, zdravé hmotnosti a ovlivňuje dokonce naši psychiku. S narušením rovnováhy ve střevech souvisí oslabení imunitního systému, které může být příčinou alergií, ekzémů a dalších onemocnění počínaje častým banálním nachlazením.

Jak podpořit střeva zdravou stravou?

Pro zdraví střev je důležitá vyvážená strava s důrazem na příjem vlákniny. Z jídelníčku bychom měli vypustit vysoce průmyslově upravené potraviny a dávat přednost přirozeným potravinám ve vysoké kvalitě.

Důležité je maximálně omezit volné cukry (sladkosti a potraviny s přidaným cukrem). Každodenní přítomnost cukru v jídelníčku narušuje mimo jiné trávení a podporuje kvašení. Kvasinky, které se běžně vyskytují v trávicím traktu, se mohou přemnožit a způsobovat nadýmání, průjmy, zácpy a další zdravotní komplikace.

Strava bohatá na vlákninu je klíčem ke zdravému mikrobiomu

Omezte lepek

I zdravým lidem (nejen alergickým na lepek) prospěje snížit příjem lepku, a to hlavně redukcí potravin z bílé mouky. Tato mouka je zbavena podstatných ingrediencí nutných pro dokonalé trávení živin v ní obsažených – obsahuje pouze škroby a lepek. Trávení je na rozdíl od celozrnných výrobků velmi rychlé. Nedostatečně natrávený lepek pokračuje do střeva, kde vytváří lepkavý šlem, který brání správné peristaltice (pohybu) střev a vstřebávání živin střevní stěnou.

Soustřeďte se na dostatek vlákniny ve stravě

Správnou funkci střev podpoříme dostatečnou konzumací celozrnných obilovin, luštěnin, oříšků, semínek, ovoce a zeleniny. Tyto potraviny jsou výborným zdrojem vlákniny – nestravitelných nebo jen částečně stravitelných polysacharidů.

Vláknina je potravou (prebiotikem) prospěšných střevních bakterií (probiotik), podporuje jejich rozmnožování a růst. Dále zahušťuje obsah střev a zrychluje jejich peristaltiku, tím pádem podporuje správné vyprazdňování (frekvence, prevence průjmu a zácpy) a navíc mechanicky střeva detoxikuje. Denně bychom měli sníst asi 30–45 g vlákniny.

Zařaďte tzv. živé jídlo

Každý den je vhodné si dopřát nějaké „živé jídlo“, mám na mysli přírodně kvašené potraviny – kvašenou zeleninu (pickles), kváskový chléb, kvalitní bílý jogurt nebo fermentované sójové produkty (tempeh, miso pasta, kvalitní sójová omáčka). Tyto potraviny obsahují bakterie mléčného kvašení – přírodní probiotika.

Pozor na stres a alkohol

Velkým nepřítelem pro naše střeva je také stres. Při dlouhodobém chronickém stresu je trvale sníženo prokrvování střev a vylučování trávicích šťáv se všemi negativními zdravotními důsledky.

A konečně je třeba šetřit alkoholem, dopřávat si ho jen příležitostně, pivo a kvalitní víno je jistě lepší volbou než tvrdý alkohol. Alkohol je jedním z rizik u nás velmi rozšířeného karcinomu tlustého střeva.

Antibiotika mají velmi nepříznivý vliv na střevní mikrobiom

Antibiotika a přehnaná hygiena

Antibiotická léčba je vždy velkým zásahem do rovnováhy střevního mikrobiomu. Měla by být zahájena jen v nejnutnějších případech. Bohužel dnes všude slýcháme a čteme o tom, jak jsou antibiotika nadužívána, a to nejen při léčbě lidí, ale také v chovech domácích zvířat a ryb, odkud se dostávají do potravního řetězce. Výsledkem je vzrůstající rezistence bakterií vůči antibiotikům.

Každé jednotlivé použití antibiotik má za následek likvidaci zdravého střevního mikrobiomu. V průběhu a po ukončení antibiotické terapie je potřeba věnovat pozornost prebiotikům a probiotikům, a to jak těm přirozeným z potravy, tak uměle připraveným preparátům – lékům a potravinovým doplňkům (poraďte se o jejich kvalitě s lékařem).

Přirozené prostředí plné mikroorganismů

Pro získání co největšího počtu stimulů, které posílí naši imunitu při soužití s mikroorganismy, bychom měli co nejvíce času trávit v přírodě. Není od věci pěstovat doma květiny a dovolit dětem chovat nějakého domácího mazlíčka.

Také nemusíme chorobně dezinfikovat domácnost a vlastní těla antibakteriálními prostředky. I tady platí všeho s mírou, abychom prostředí kolem sebe nezbavili přirozené škály mikroorganismů, na které náš imunitní systém musí být zvyklý, aby obstál a nepodlehl alergiím a autoimunitním nemocem.