Jíte, ale máte stále hlad? Tři důvody proč

Hlad je fyziologický proces zprostředkovaný hormonem zvaným ghrelin, jenž se vytváří v žaludku, a to zejména ve chvíli, kdy je prázdný. Svou zvýšenou koncentrací upozorňuje mozek na nedostatek živin a vyvolává pocit hladu, kterým si tělo říká o další příjem potravy. Co když se ale hlad dostavuje příliš brzy po snědeném jídle? Jde o známku toho, že něco děláte špatně.

Špatný pitný režim

Možná jste už někdy slyšeli o tom, že hlad je převlečená žízeň. Tohle pořekadlo platí v případě, že váš energetický příjem je vyvážený a úměrný vzhledem k energetickému výdeji. Pokud tomu tak je a hlad se u vás objeví již hodinu po jídle, je jasné, že jste dehydratovaní. Nedostatek tekutin totiž nejdříve vyvolává únavu a pocit vyčerpání, čemuž se tělo brání právě tím, že žádá více potravy a energie. Takže aby tělo mohlo správně fungovat, je potřeba zajistit mu dostatečný přísun tekutin. Každá dospělá žena by měla denně vypít přibližně 2,5 litru vody a průměrný muž 3,5 litru denně.

Pokud se však věnujete nějaké sportovní činnosti, je třeba pitný režim upravit a navýšit. Neboť při fyzické aktivitě dochází ke zvýšené tvorbě potu a ke ztrátě elektrolytů. Přesné množství tekutin, které je za den nutné vypít, lze v takovém případě určit jen obtížně, protože záleží na intenzitě sportovní činnosti, frekvenci a typu pohybové aktivity. Jde o záležitost velice individuální, takže si každý své optimum musí najít sám. To, zda jste dostatečně hydratovaní, si však můžete snadno ověřit. Dehydratace se totiž jako první projeví na kvalitě moči, která je hustá a tmavá. Podle toho poznáte, zda denní množství vypitých tekutin navýšit, či ne.

Výhodné je také hned po probuzení vypít skleničku vody a pak opět minimálně 15 minut před každým jídlem. Tím, že vypijete sklenici vody před jídlem, vyzkoušíte, zda se nejedná právě jen o hlad maskovaný žízní, jak jsme již vysvětlili.

Chybí vám vláknina

Vláknina je důležitou součástí jídelníčku, na kterou se často zapomíná. Mnoho lidí si ve svém jídle hlídá množství tuků, bílkovin, sacharidů, ale vlákninu opomíjí. Přitom je nezbytná pro správnou funkci zažívacího systému. Každý dospělý jedinec by jí měl za den zkonzumovat alespoň 30 gramů, což je poměrně velké množství. Obsažena je v ovoci, zelenině, luštěninách a semínkách. Nejbohatším zdrojem vlákniny však jsou celozrnné obiloviny, díky kterým minimální denní příjem pokryjete mnohem snadněji než konzumací zeleniny. Pro představu: zelenina obsahuje 2 g vlákniny na 100 g a obilné vločky 10 g vlákniny na 100 g.

Zkuste tedy do svého jídelníčku zařadit více celozrnných výrobků. Vhodné jsou celozrnné těstoviny, ovesné vločky, knäckenbrot a také rýže. Vláknina je hojně obsažena i v pohance, bulguru a celozrnném kuskusu. Díky těmto přílohám své běžné recepty skvěle oživíte a zároveň proměníte v super vlákninou nabitý pokrm. Na zeleninu a ovoce však nezanevřete. Na rozdíl od celozrnných obilovin totiž obsahují řadu prospěšných látek a vitamínů. Další výhodou zeleniny je její nízký obsah kalorií.

Snídaně je základ dne

Snídaně dodává našemu tělu, a především mozku, potřebnou energii. Díky ní je tělo připraveno vykročit do nového dne. Pokud ji vynecháte, snadněji podlehnete mlsání a sklouznete k volbě příliš tučných a kalorických jídel. Snídaně je také obrana proti stresu, únavě a vyčerpání. Abyste se během dne zbavili návalů hladu, je důležité, aby byla energeticky vydatná a vyvážená. K snídani si tedy vybírejte potraviny bohaté na bílkoviny, sacharidy si dopřejte ve formě ovoce, a jestliže víte, že budete mít během dne větší energetický výdej, můžete si k tomu ještě přidat celozrnné pečivo či obilnou kaši.